Pozorovatel

Jsem jen pozorovatel co kráčí krajinou města

Odečítám sny pod víčky a ještě se divím

Už moc nehledám protože vím

že tady a teď se už nedozvím

To co je bytostnou touhou

co nelze odtud uvidět

Kde jen barokní oblaka zastírají nebe

svou nelidskou hmotností

Jsem jen pozorovatel co kráčí krajinou města

V tomto údolí co nezná slitování

Ani nedoufám protože vím že už se nenaplní

Ta nejpalčivější z nadějí

nelze ji získat ani koupit

Umírá si v dálce za obzorem

Vyhlížím Tě s pokorou